Byl by jste na mě hrdý
Byl by jste na mě hrdý
Myslím, že by jste na mě byl hrdý, můj velký Pane Zla...
Klečím na kolenou a dívám se, jak se vaše tělo rozpadá v malé části připomínající popel. S tichým výkřikem na rtech se vaše oči upírají do nebe, mezitím, co se vaše fyzická schránka hroutí. Stejně tak, jako vaše duše opouští tuto formu vašeho těla a vydává se na další velkou cestu do nicoty smrti. Mé oči se na vás zoufale upírají, ale vy je již nemůžete vidět. Cítím pár slz, které sklouzávají po mé tváři, mezitím, co pozoruji váš velkolepý zánik. Nemohl jste prostě jen zemřít, nechat k zemi padnout své tělo, ne- vy musíte být impozantní i ve své vlastní smrti a já vám to dokáži jen závidět. I přes mé vyčerpání a vítězství se však nedokáži cítit šťastný.
Byl jste velký kouzelník, má úcta patří jen vám, a i přes všechno zlo, které jste během své existence napáchal, mohu ve své mysli vytvořit jen poklonu tomu, jaký jste byl silný, rovnocenný a dokonalý soupeř. Cítím nad vámi lítost, nad vaším životem, nad vaším koncem, který právě nastává. Obdivoval jsem váš intelekt, vaší vůli věci změnit ke svému vlastnímu názoru. Vaše vůdčí schopnosti byly přímo nad mé chápání a strategické plány jen poukazovaly na vaší povýšenost. Byl jste silná osoba, která si vydobyla můj respekt a svým způsobem i mé vlastní srdce. Nedokáži si bez vás svůj život představit, jelikož od mého příchodu do kouzelnického světa se celý můj malý svět točil jen okolo vás. Byl jste pro mě vším a tento den je završením našich interakcí, kterých se tak nerad vzdávám.
I přes svou prvotní nenávist, kterou jsem k vám cítil, se vše nakonec ukázalo jít jiným směrem, který jsem si ani já sám nepřál. S tím, jak roky šly a já se čím dál víc dostával k vašemu jádru, ke všem těm částem, které vás tvořily, které určovaly to, čím jste byl nyní, to bohužel pro mě nemohlo dopadnout jinak. Miloval jsem vás a ač se to může zdát zvráceným k tomu, kolik jste mi způsobil bolesti, je to čistá pravda. Vaše vzpomínky a vaše akce ve mě probouzely vždy adrenalin hraničící se vzrušením, do kterého jsem se tak rád nechával zahalit. Vaše vystupování bylo jedním slovem okouzlující. Přes všechny naše střetnutí jste byl vždy tak ladný ve všech svých pohybech a váš vypočítavý pohled byl pro mě osobním peklem, během kterého jsem si přál si vás podrobit. Vím, že by to nakonec skončilo naopak, kdy já bych klečel pod vašima nohama a vy jste měli svá ústa stočená do opovržlivého úšklebku, ale to nikdy nezabránilo mé představivosti si ty chvíle vytvářet v mysli opačně.
Byl jste má osobní výzva, která tvořila můj život napínavým a akčním. Nemohu ani přesně vyjádřit svou vlastní touhu pro vás, můj Pane Zla, a i přesto právě sleduji váš pád a ani na okamžik nemohu odtrhnout svůj zrak. Má mysl si chce zapamatovat vaše poslední chvíle, chce si zapamatovat vaší tvář, vaše bledé tělo zahalené do temného pláště. Kdybych nebyl tak slabý, možná bych se ještě stihl dostat k vám a říct vám své sbohem formou posledního polibku na vaše kruté rty, které mě vždy zesměšňovaly a urážely s takovou nenávistí, jež vám závidím, že jste mohl kdy cítit. Nikdy jsem vás nedokázal nenávidět tak, jako vy mě, i v tom jste mě předčil a já nyní mohu nenávidět pouze sebe za to, že jsem se vám nikdy nemohl vyrovnat tak, jak bych si přál.
Zvítězil jste nade mnou, nyní to mohu přiznat. Vyhrál jste úplně ve všem, a i vaší smrt vám teď závidím, jelikož to já zde na světě zůstanu, bez vás a vaší pozornosti, kterou přímo bytostně vyžaduji. Byl jste pro mě vším a vždy vším budete, nedokáži na vás zapomenout, můj Pane Zla, jste mé prokletí a navždy budete, i když to jste si možná i vy sám přál. Vždy jste toužil, abych zemřel vaší rukou a i já si nepřeji nic jiného, než aby se tak stalo, jelikož v tu chvíli by vaše pozornost byla opět obrácená jen na mě a já bych mohl skončit s úsměvem na rtech a vidinou vašich očí v mé mysli těsně předtím, než by mě pohltila temnota věčnosti.
Myslím, že by jste na mě byl opravdu hrdý, můj velký Pane Zla, kdyby jste mohl ještě promluvit. Jelikož je tohle váš konec mou vlastní rukou. Jelikož jsem nakonec i já sám dokázal něco, co vy jste nedokázal a to bylo 'zemřít rukou toho druhého'. I přesto, že to byla vaše kletba, která způsobila váš zánik, stále jsem stál na druhé straně našeho souboje. Alespoň v něčem jsem vás předčil, i když mé srdce krvácí při té myšlence. Budete navždy v mém srdci a nikdo vás tam nedokáže nahradit.
Nyní už mohu jen dodat: "Odpočívejte v pokoji, ať je k vám smrt milosrdná.".
Komentáře
Přehled komentářů
BYSTE!!! PANEBOŽE, ČEŠTINA!!!!
Re: BYSTE!!!
(K-Katti, 4. 5. 2016 23:09)Jsou to Harryho myšlenky, a při psaní myšlenek se dle mého názoru nehledí na spisovnost/nespisovnost, stejně tak, jako u přímých řečí, ale na to, jak to člověk vyslovuje/myslí si. Nebo na to mám alespoň takový pohled, jelikož ani já sama v hlavě neříkám "bychom/byste", ale "by jsme/by jste", a příběh jsem psala z toho pohledu myšlenek. I když pokud je to i tak špatně, tak se za to omlouvám, i když přepisovat to bohužel nebudu..
BYSTE!!!
(GN, 4. 5. 2016 10:41)